OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
„Holy-er Than Thou 7“ je v pořadí již sedmou řadou sampleru francouzského vydavatelství Holy Records. Žánrový rozptyl zúčastněných nahrávek je poměrně pestrý a lavíruje od extrémněji pojatých metalových poloh reprezentovaných především francouzskými našinci MISANTHROPHE, přes exaltovaný japonský projekt KANDENZZA, až po obhroublý folk metal seskupení HANTAOMA či jemné kontury world music v podání RAJNA. Jako bonbónek v podobě exkluzivní licenční politiky na území Francie jsou přítomní izraelští SALEM.
MISANTHROPHE patří mezi zavedené stálice francouzské metalové scény, což také dokládá k dnešnímu datu již poměrně rozsáhlá diskografie. Aktuální album „Metal Hurlant“ zastupují skladby „Théologie du Misanthrope“ a „Le Haras D´Amazones“, které i po částečném omlazení původního jádra prezentují kapelu i v nadále dobré formě. Nicméně je vidět, že hudebníci pokračuji v poměrně zajetých kolejích a v porovnání se starší tvorbou (např. přelomový „Visionaire“, ale zčásti také předchozí nahrávka) se žádná velká překvapení nekonají. Čili i nadále typičtí MISANTHROPHE, jejichž aktuální tvorba neurazí, přesto však také bohužel nijak výrazně nepřekvapí.
Jednu z dvojice nefrankofonních seskupení zastupuje ambiciózní japonský projekt KADENZZA soustředěný kolem ústředního mozku You Oshimy, které je nejen autorem hudební, ale také instrumentální složky nahrávky. Ukázky z alba „The Second Renaissance“ opět těží z celého spektra metalových žánrů s důrazem na masivní orchestraci a epické vyznění. Výrazný patos a opakovaná inspirace např. tématy japonské anime tvorby mohou být v případě dvou uvedených skladeb stěžejními charakteristikami. Co však snižuje výsledný dojem z prezentované hudby, je právě úporná snaha být za každou cenu progresivní, která spolu s překombinovaností motivů a postupů vyznívá ve výsledku poněkud upachtěně.
Z tematického zaměření sampleru pak vystupují RAJNA, kteří svoje tvůrčí úsilí směřují do oblasti východní world music. Hudební duo je evidentně poměrně silně inspirováno dnes již kultovními DEAD CAN DANCE, nicméně si myslím, že určité osobité kouzlo nepostrádají a meditativní nádech dálného Východu může být příjemným zpestřením.
HANTAOMA pochází z jihu Francie a splňují všechny náležitosti, které je předurčují ke škatulce folk metal tak, jak je pojímána především severskými kapelami – obhroublé kytary s ozvuky blackmetalových riffů ve spojení s prvky lidové tvorby. Na rozdíl od mnoha podobně zaměřených seskupení však HANTAOMA čerpají z tradic a motivů rodného jihu, ozvláštňujíce svůj projev románským dialektem „langue d´oc“. Za celým projektem stojí členové zavedeného folkového dua STILLE VOLK.
Paletu uzavírají izraelští SALEM. Zahrnuté ukázky však nepochází z regulérní nahrávky tak, jak je tomu u ostatních výše uvedených interpretů, ale byly vybrány z dosavadní diskografie, opakovaně nahrány za účasti smyčcového kvartetu a doplněny o nové aranže.
Ačkoliv prezentovaný sampler pokrývá pouze zlomek aktuálního portfolia vydavatelství, obrázek o náplni podává, myslím, celkem jasně. Navíc je zřejmé, že vedle několika "velkých" a zavedených jmen sází Holy records také na méně známé inteprety, z nichž část má do budoucna nakročeno poměrně zajímavým směrem.
1. Misanthrope - Thélogie du Misanthrope
2. Misanthrope - Le Haras D'Amazones
3. Kadenzza - Ghost In the Shell
4. Kadenzza - The Abyss Stares At You
5. Rajna - Mona Lyssa
6. Rajna - Shalai
7. Hantaoma - Malombra
8. Hantaoma - Hantaoma
9. Salem - A Moment Of Silence
10. Salem - Anno Domini
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.